CO JI OHROŽUJE?

Populace kočky divoké v Evropě se po výrazném úbytku během posledních dvou staletí začínají pomalu zotavovat. Přesto čelí kočka divoká několika významným ohrožením, které mohou limitovat její život u nás i v dalších zemích.

1. hybridizace - křížení s příbuznou kočkou domácí představuje jedno z hlavních nebezpečí pro přežití druhu. Různé evropské studie, které studovaly problematiku hybridizace koček, se ve svých výsledcích významně liší. Např. v Maďarsku a Skotsku jsou populace kočky divoké výrazně ovlivněny hybridizací s domácími kočkami, v jiných evropských zemích jsou naopak populace relativně nedotčené, např. v Německu identifikováno jen 3.5 % hybridů. V Polsku ve Vysokých Tatrách nedávný průzkum ukázal, že se na území parku pohybují pravděpodobně jen jedinci kočky domácí. Právě situace v okolních zemích poukazuje na nutnost co nejdříve zjistit v jakém stavu je populace kočky divoké v Západních Karpatech, které představují významné refugium pro jiné druhy evropských šelem.
2. fragmentace krajiny - mnoho evropských populací je od sebe navzájem izolovaných, může tak být těžké udržet jejich genetickou variabilitu. Navíc fragmentace krajiny může bránit k migraci kočky divoké nejen na úrovni kontinentu, ale i jednotlivých zemí.
3. ztráta přirozeného prostředí - s fragmentací krajiny souvisí i ztráta přirozeného prostředí, které je důležité pro život kočky divoké. Ta ke svému životu potřebuje prostředí, nabízející řadu úkrytů, které však dnes v mnohých hospodářských lesích nemá šanci nalézt. Zároveň nemůže žít v oblastech s vysokou trvalou sněhovou pokrývkou, velká část míst s nižší nadmořskou výškou u nás je však intenzivně obhospodařovaná.   
4. střety s dopravou
5. chybný zástřel - při výkonu mysliveckého práva může dojít k záměně kočky divoké s kočkou domácí a tím také k chybným zástřelům tohoto chráněného druhu